Gaučing
Je ze mě typickej povaleč. Kdybych byla zvíře, tak je ze mě nejspíš lenochod. Nejhorší na mém flegmatickém chování ale je, že je mi to jedno.
Jak vypadají mé spisovatelské pokusy? Za mé ťukání do klávesnice položila život jedna celá krabice Cini Minis a pár půllitrových plechovek Red Bullu.
Ráda bych napsala,že mám datlováním zkrvavené prsty,ale spíš je to z toho, jak pořád na youtube přepínám hudbu. Mé "taneční" kreace jsou velice komické, což mi jasně dává najevo týpek, který má okno na studentské koleji naproti mě. Jako by toho nebylo dost, zavolal pár kámošů, aby také zhodnotili můj "um". Na pozdrav jim mávám snapbackem, který předtím seděl na mé hlavě. Pokračuju v psaní a v rytmu Dj Wiche se snažím opět něco vymyslet. S myšlenkou, že nic neumím odcházím do koupelny, abych se podívala do zrcadla, kdo že se to snaží prosadit ve světě mocného internetu. Z obdélníkového obrazu, který BOHUŽEL ukazuje skutečnost, na mě hledí blondýna, která má v očích jako vždy nechápající výraz. V duchu si pomyslím ,,co to sakra má být", a vracím se zpět k noťasu.
Jelikož má pozornost se rovná velikosti ptačího mozku, tak mě víc zaujalo čučení do stropu než nějaké stupidní psaní. Do pátku mám odevzdat článek na téma ,,Proč stále na něco čekáme", ale ta prasklina vlevo nahoře je očividně zajímavější. Chválabohu, že tenhle inteligent tady má už maturu nějaký ten pátek za sebou. Kam se poděly všechny mé naděje a sny? To se mnou nevydrží ani mé vlastní cíle a pocity? No sbohem, jdu si dát brko a třeba budu zas o něco chytřejší.
Jsem zpět a s pocitem dobře odvedené práce opět usedám do svého šedého křesla. Jelikož jsem zabila pár mozkových buněk a směju se každému hovnu, tak to bude zas o něco zajímavější. Venku je fakin hnusně, ale já vidím duhu a jednorožce. Počkat! What the Fuck?! Promiňte, to patřilo na můj blog ,,Pohádky pro děti od 3 do 8 let". Takže zase nic.. Jdu si zapresíčkovat a dám tam Pomotaná hlava - Strapo.
Po pár nudně se táhnoucích minutách mi padl do oka telefon co leží na stole a slouží pro hovory po celé koleji. Hmmm, že by? .. Viděli jste někdy The Simpsons Bartovy telefonáty do Vočkova pubu? Tak asi tak nějak to probíhalo. Z pěti pokusných králíků se 3 nachytali. Salvu smíchu umocní mé dvojité vidění. Chtělo by to piko.
Už jsem snad v cajku. Jdu si vytvořit nějakej obličej na ten svůj děsnej ksicht, ať si v civilizovaným světě nemyslí, že ze zoo utekla zmutovaná opice.. Takže tak..
Jak vypadají mé spisovatelské pokusy? Za mé ťukání do klávesnice položila život jedna celá krabice Cini Minis a pár půllitrových plechovek Red Bullu.
Ráda bych napsala,že mám datlováním zkrvavené prsty,ale spíš je to z toho, jak pořád na youtube přepínám hudbu. Mé "taneční" kreace jsou velice komické, což mi jasně dává najevo týpek, který má okno na studentské koleji naproti mě. Jako by toho nebylo dost, zavolal pár kámošů, aby také zhodnotili můj "um". Na pozdrav jim mávám snapbackem, který předtím seděl na mé hlavě. Pokračuju v psaní a v rytmu Dj Wiche se snažím opět něco vymyslet. S myšlenkou, že nic neumím odcházím do koupelny, abych se podívala do zrcadla, kdo že se to snaží prosadit ve světě mocného internetu. Z obdélníkového obrazu, který BOHUŽEL ukazuje skutečnost, na mě hledí blondýna, která má v očích jako vždy nechápající výraz. V duchu si pomyslím ,,co to sakra má být", a vracím se zpět k noťasu.
Jelikož má pozornost se rovná velikosti ptačího mozku, tak mě víc zaujalo čučení do stropu než nějaké stupidní psaní. Do pátku mám odevzdat článek na téma ,,Proč stále na něco čekáme", ale ta prasklina vlevo nahoře je očividně zajímavější. Chválabohu, že tenhle inteligent tady má už maturu nějaký ten pátek za sebou. Kam se poděly všechny mé naděje a sny? To se mnou nevydrží ani mé vlastní cíle a pocity? No sbohem, jdu si dát brko a třeba budu zas o něco chytřejší.
Jsem zpět a s pocitem dobře odvedené práce opět usedám do svého šedého křesla. Jelikož jsem zabila pár mozkových buněk a směju se každému hovnu, tak to bude zas o něco zajímavější. Venku je fakin hnusně, ale já vidím duhu a jednorožce. Počkat! What the Fuck?! Promiňte, to patřilo na můj blog ,,Pohádky pro děti od 3 do 8 let". Takže zase nic.. Jdu si zapresíčkovat a dám tam Pomotaná hlava - Strapo.
Po pár nudně se táhnoucích minutách mi padl do oka telefon co leží na stole a slouží pro hovory po celé koleji. Hmmm, že by? .. Viděli jste někdy The Simpsons Bartovy telefonáty do Vočkova pubu? Tak asi tak nějak to probíhalo. Z pěti pokusných králíků se 3 nachytali. Salvu smíchu umocní mé dvojité vidění. Chtělo by to piko.
Už jsem snad v cajku. Jdu si vytvořit nějakej obličej na ten svůj děsnej ksicht, ať si v civilizovaným světě nemyslí, že ze zoo utekla zmutovaná opice.. Takže tak..
Komentáře
Okomentovat