pábení I.

asi hodina než se vrátím zpět
zpět za mříže, ze kterých lze vlastně vyjít
vyjít, ale pouze na žádost a jinak vůbec ne
ne, neboť vždy nemůžeme dělat to, co chceme
chceme být svobodní, mít svobodu slova, touhu po pravdě
pravdě, za kterou by někteří z nás byli ochotni dát svůj život
život, který mnohdy nestojí za nic, ale to není omluva, alibismus
alibismus, se kterým se prodírám životem, který mě stojí spousty sil
sil, které, jak se zdálo, už zemřely, vyprchaly či utekly na jiné, lepší místo
místo, pro které stálo za to žít, místo, které neztratilo ani jedno ze svých kouzel
kouzel, jejichž kouzlo samotno vždy stálo za to, byla to poslední kapka tehdejší naděje
naděje nikdy neumírá, kdyby ano, pro co bych žila, když ne pro ni a pro ty nejtajnější sny
sny, kterým jsem kdysi byla schopna obětovat vše, vše co ve mně zbylo, i když se zdálo že nic
nic by se nikdy nestalo, kdyby.. kdyby sakra neexistuje, kdyby ano, nejsem teď tam kde opět budu
budu, bytí, ano, stále ještě budu, jaké to překvapení, musím se vypořádat se svým vlastním stálým bytím