podzim života
přede mnou mlha a za mnou stín
já do ní kráčím sama s tmou
stín je mých vzpomínek klín
pohltí-li mne, musím zahynout
tak kráčím do ní se svou tmou
z očí mi rosa na řasy hraje
kdekdo by řekl, že jsem doprovázen muzikou
avšak pod maskou není mi blaze
jdu barvou žlutou, místy červenou
občas spolu ve vzduchu tančí
kde země je jim maminkou
ze které přišly, a do které se vrací
znáš ten pocit, kdy padáš k zemi
a nemůžeš tomu zabránit
řítíš se do ticha, kde nic není
že nemáš zájem, říct nesmíš
ty lapáš po dechu, křičet chceš
ruce před sebe s panikou vrháš
máš strach, ale stále vpřed jdeš
naději neztrácíš, žádnou nemáš
byl právě podzim
mrazivý den
měl jsem vše o čem každý sní
zemřel jsem
já do ní kráčím sama s tmou
stín je mých vzpomínek klín
pohltí-li mne, musím zahynout
tak kráčím do ní se svou tmou
z očí mi rosa na řasy hraje
kdekdo by řekl, že jsem doprovázen muzikou
avšak pod maskou není mi blaze
jdu barvou žlutou, místy červenou
občas spolu ve vzduchu tančí
kde země je jim maminkou
ze které přišly, a do které se vrací
znáš ten pocit, kdy padáš k zemi
a nemůžeš tomu zabránit
řítíš se do ticha, kde nic není
že nemáš zájem, říct nesmíš
ty lapáš po dechu, křičet chceš
ruce před sebe s panikou vrháš
máš strach, ale stále vpřed jdeš
naději neztrácíš, žádnou nemáš
byl právě podzim
mrazivý den
měl jsem vše o čem každý sní
zemřel jsem
Komentáře
Okomentovat