kolik rat

Kolik prozijete opravdovych lasek?

Mozna prave ten, ktery jde naproti

A vy mate hlavu sklopenou

Mozna jste je potkali vsechny

Potkali, ale nepoznali

Uprene na vas zira

Primo do nitra

Vasi duse zlomene

Oka mzik mu venujete

A pak opet slepe jdete

Kam vas vede vnitrni hlas

Potkate jej jednou, dvakrat, 

Zrete

Vy jste jeho a on

Mel by byt vas?


Nicmene

Zaslepene bloudite

I kdyz vite

Ze je zrite

Citite a mozna snite

Ze vrazi do vas

A probere vas z toho sneni

Nestane se


Spite dal

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Ostrov

na jednom pustém ostrově jménem Eva žila jedna dívka a ta strachy oněměla vzdala se všeho co kdy chtěla od té doby je tak nesvá navštívil jsem ji v nevědomí, že je němá mezi námi musela být stěna prý protože mě nezná i tak byla milá gestem jemně naznačila, že měl bych už jít nemůže prý mezi lidmi nikdy dlouho žít já však ji nechtěl nechat být  tak dlouho jsem o ní snil a tak natáhl jsem k ní ruku, tvář odvrátila svou v jejích očích jsem spatřil odlesk smutku prázdnu dala přednost přede mnou vskutku
Další informace

.

Píši Ti právě v tento okamžik hluboké temnoty, prostupující skrze bílé zdi, vpíjející se do mé kůže plné vrásek a jizev, které znamenají, že existuji. Existuji s každým nechtěným nádechem a umírám při každém výdechu, toužíce, by byl posledním. Poté ale přijde další nádech a já opět procitám v temnotě pronikající skrze světlo. A pak už nebylo. Jak zvláštní je tma, jak zvláštní, avšak osudová, neb bez ní nebylo by světla. A bez světla nebyla by tma jako ji znám. Naskýtá se mi tedy otázka, zda jsem světlem ve tmě, či snad tmou ze světla. Také je ale možné, že bych byla tmou ve tmě. S nádechem jsem jasem, s výdechem pohasnou mé oči rázem. Nádech, výdech, slza, pláč, a má tvář je lapena myšlenkou, čím jsem a čím bych mohla být, skryje se pod slaný vodopád. Má nejdražší, chtěla bych Ti toho tolik říci, tolik toho s Tebou prožívat. Radovat se, plakat, smát se a bát. Každá myšlenka a vzpomínka bolí. Není den, kdy bys mi nechyběla. Už zase mi po tváři stékají slzy. Nepamatuji si den, kdy b...
Další informace

Interview with a soul III

Obrázek
There you are, finally. Standing behind your ugly shadow, feeling more comfortable in the dark of your mind. I haven't seen you for a while, how have you been then? Do you still put your head down while passing strangers, so they can't see your sad, empty eyes? How inferior you think you are against literally everyone, and why so? My dearest everything, forgive me for I have sinned on my mind. Anytime I look into the mirror, I feel ugly and useless. I believe there's somebody like me outside, however I don't want to. It's kind of a pain to bear through this short life, in which I believe, I was born to be happy after all, no matter what. I please you to lock my emptiness just and only for me, because I got used to it. I could probably say I would miss it, if it was gone. It wouldn't be me anymore, I would die in a moment of losing this part of my mind. I don't want you to think about me like I was special, or I found myself original. I just needed to writ...
Další informace