buď vůle Tvá

jsi moje tma, do srdce vnořená
jsi prázdno, i to co mu přebývá
jsi moje spása, zároveň můj osudný hřích
jsi i můj úsměv, pláč i šílenství smích
já jsem Tvé všechno, beze mne nejsi víc než nic
říkají Ti netvore, já říkám Ti příteli
netvore můj ve mně ukrytý
dýchat smíš, jen když já nevnímám, jen když sním
jsi stále zde, ne však beze mne
tma má, ve mně ukrytá,
Světlo, dítě tmy, v Tobě zaniká
a navzdory jsi nádherná

anděl padlých
moje křídla má nadějí jsou zlomená
v úsměv zkroucená těla podobných špínou brodí se,
v očích se zrcadlí sebeklam říkají ,,může za to moje tma"
belhají se, těla zlomená
jedno z nich jsem já
jsem ta neproniknutelná tma, bezcitná a šílená
jsem Tvá rakovina, nevíš, že umíráš
zamiluješ se do mne, já Ti naoko srdce dám
jak Ty slábneš, já na síle nabírám
říkej mi Štěstí, lásko bláhová
miluješ mne, já Tě drtím, objímám
a když konečně usneš, nestačí mi to, chci dál
Tvoje rodina mi taky jednou srdce dá
můj úsměv je kouzelná předehra
zavři oči, odevzdej své tělo, mysl už mám
budu navždy

s láskou navždy Tvá