jak namalovat báseň
do levé ruky sklenka milované whiskey vzývající jméno Tvé toužící po polibku levandulovými rty jen jeden, ach více ne do pravé pero oblíbené tolikrát kreslilo Ti po kůži co na srdci, to na jazyku, je tak smělé papír všechny slzy usuší v místnosti uvězněna hudba vyzvala k tanci tělo Tvé whiskey v hlavě prkenné tělo vedla takhle se možná cítíš svobodně modrý kouř pozastavený časem věčností plyne vznešeně a Tvoje blankytné oči strnou rázem v té utopické kráse nesmírné v tu chvíli stane se ozvěna Tvým stínem neposkvrněný papír je rázem popsaný obžaloval jsi svou duši, křičí vinen! do rána neexistuješ, stáváš se nezvěstným Tvá báseň je odrazem Tvé duše je modrošedá, křišťálově čistá plná opiátů, hudby, tance tak nedokončená být květinou, je modrou lilií jednou jí dám život, pak ji zabiji