Divnotvor - Blog Básníka

jsem pouze člověk stvořen z bídné nouze krvácím když padám dlouze pláču v neutěšitelné touze krvácím když vracím se ke vzpomínkám umírám sám usínám (ne)žiji můj život je samoty prám krvácím ve snaze uvěřit tonu vždy, když chci odejít toužím na ostrově snů navždy žít jsem pouze člověk slabý, zranitelný, občas zlý chybuji málokdo však ví že nechci nemůžu za to však prý

mám jenom půlku tváře tu druhou schoval stín pod ním je maska lháře ten žebrá žadoní pláče nechává si říkat splín vrací se vždycky z rána s úsměvem falešným chodívá za ní černá vrána muž a žena kráčí sama ticho je spojencem zlým